Náš Hrdina!

6. března 2011 v 23:37 | Anička |  Arlan
"VEM SI MEČ," ozvalo se.
Pak bylo chvíli ticho. Někdo zakašlal.
"VEM SI MEČ!" ozvalo se podruhé.
Podruhé bylo ticho, a pak někdo vstal.
"Kdo je tam?"
"JÁ, A ŘÍKÁM TI, ABY SIS VZAL MEČ!"
"Proč bych si měl brát meč, a kde ho mám asi sehnat?"
"ZKUS PŘEMÝŠLET."
"O čem? Navíc jsem meč nikdy neviděl a nevím, proč mě budíš v jednu hodinu ráno!"
Někdo neodpověděl. Arlan si stoupnul. Pak si sednul a radši si obul boty.
"KAM JDEŠ?"
"Jdu se napít, proč tě to zajímá?"
Arlan poslepu došel ke skříňce. pak si vytáhl pohárek, nalil do něj vodu ze džbánu a šplíchl ji pod stůl.
"VYHRÁLS. HM. KLIDNĚ SE NA MĚ PODÍVEJ. A ZAČNI JEČET. JAKO VŠICHNI OSTATNÍ."
"Nevím, jak bych tě mohl vidět, když je tady tma jako v pytli." Arlan zamával pod stolem rukou a vytáhl trychtýř.
"Jo. Aha. Nechceš vědět, proč jsem sem přišel?" Někdo byl značně netrpělivý.
"Ano, ale nejdřív mi ukaž ten meč."
"Ten si budeš muset sehnat sám."
"A kde? Tady meče nerostou na stromech."
"Meče většinou bývají zapíchlé v kamenech, skryté na dně jezera, nebo tak...
"Jó? Já mám riskovat život v jezeře kvůli tomu, co ani nechci?"
"Ty nechceš meč? Já myslel, že hrdinové vždysky meč chtějí."
"Cože? Já jsem hrdina?"
"Hm. běž spát. Ráno to dořešíme."
Arlan tedy šel spát.

Druhého dne ráno vzbudil Arlana skřet s obrovským mečem. Arlan ještě nebyl úplně probuzený, a nenapadlo ho, kdo by to mohl být. proto se zeptal:
"Eeee?"
"Já jsem ti jen přinesl ten meč..." skřet byl očividně v rozpacích.
Arlan si meč opatrně vzal. No, spíše nevzal. Meč mu s ohromným zaduněním spadl na nohu.
"Hm, no tak to asi nepůjde," usoudil skřet. "Zkusím ti vybrat jiný."
Skřet mu dal meč, který byl o trochu lehčí, než ten předchozí.
"No vidíš, a zkus s ním trochu mávnout ať vidím, co v tobě je!"
Arlan s nesmírným úsilím zvedl ruku do vzduchu a s mečem opatrně zamával.
Skřet usoudil, že ani tento meč není dobrý a podal mu třetí.
Arlan s mečem zašvihal, trochu rukou zakroutil, málem si vypíchl oko a potom ho položil.
"Tenhle meč je dobrý! Co je to za meč? A k čemu vlastně slouží?"
"Tohle je výsada snobů, kteří ho používají k opékání špekáčků. Normálně by měl sloužit k boji."
"Oh."
"Ale dobrý. Ještě jsem ti přinesl nějakou zbroj."
Skřet se se vzdychnutím podíval na brnění, které mu přinesl. Nakonec mu dal kroužkovou košili a přepásal ho páskem.
"Je to nutný? Bolí mě z toho záda."
Skřet mlčky ukázal na ostatní zbroje.
"Hm. Ale stejně je to moc těžké."
Slunce se schovalo za mrak, a náš hrdina se postavil do akce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Žirafka Žirafka | Web | 7. března 2011 v 17:11 | Reagovat

Ptala jsi se, zda fotím filtrem. Ani náhodou, fotím prach obyčejným kompaktem

2 Brita Brita | E-mail | Web | 9. března 2011 v 18:10 | Reagovat

"Skřet mlčky ukázal na ostatní zbroje"
Myslím, že jsem spadla ze židle. Píšeš nádherně. Vtipně. Krásně.
Co k tomu říct? Bude pokračování? :D

3 Anička číslo dvje Anička číslo dvje | E-mail | Web | 9. března 2011 v 18:16 | Reagovat

Po tvém komentáři určitě ano... Čekala jsem, až si o to někdo napíše.

4 Brita Brita | E-mail | Web | 9. března 2011 v 18:23 | Reagovat

[3]: Tak se těším :)
Ten skřet vypadá zajímavě. No jo, s hrdiny je práce, než se vypilují :D

5 KadetJaina KadetJaina | Web | 18. března 2011 v 18:34 | Reagovat

Au, chudáček noha, která mu spadla na meč... Eh, nebo to bylo naopak?
Ale ten hrdina mi je sympatickej... Línej jako já :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama