O "EMO" a tomu podobné

26. ledna 2011 v 17:43 | Anička |  Andělíčkovy noviny


Dříve se to nazývalo hysterie, a lidé tím posedlí šli do diagnostického ústavu.
Dnes se to jmenuje EMO.

Tak, a tímto jsem dopodrobna popsala filosofii tohoto stylu. V jednoduchosti je krása, v tomto případě absolutní blbost.
Jak jste si jistě všimli, nejsem jedna z těch, kteří své "pocity" musí vyjádřit, a to co nejhlasitěji, aby to okolí vidělo, tj. když jdou na film Romeo a Julie (nebo na to o trpaslících), rozbrečí se tak hlasitě, že je vykážou z kina.
Styl "EMO" také neuznává zásady společného soužití. Někomu je třeba do breku a "Emáč" vedle něj se řehtá na celé kolo.
Kdo však chce být "EMO" naplno, ten se, když čeká před záchodem pokadí. Když má pocit, že musí jít na záchod, ať ho vyjádří! Ovšem na to "EMO" není. "EMO" je prý na "romantiku". Pche!

Jako největší symbol "EMA" mi připadá Adolf Hitler. Extrémně mastnou ofinu měl, rupalo mu v hlavě, byl pro celý svět hrozbou... Poznáváte to?
A proč o "EMO" nehovořím jako o sebevraždě? Protože je to horší. Je snad lepší mít inteligenci jako žárovka?
Většina "EMO" lidí píše, že nesnáší hloupé lidi. Jistě. Trocha ironie nikoho nezabije.
Se sebevraždou je to tak, že člověk, který je "EMO" dřív koná, než myslí. Když má "EMO" náladu na sebevraždu, skočí z mostu. Když má takovou náladu normální člověk, přečte si hezkou knížku, podívá se na film, nebo surfuje po internetu.

Když tohle píšu, ukazuje se mi automatická kontrola pravopisu. AHO je červeně podtržené. Slovo "EMO" ne. A není to úvozovkama!

Ano, každý "Emař" sem napíše, jak "EMO" není jen o sebevraždě a podobné kecy. Je to o týrání lidí ve vašem okolí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mimbral Mimbral | Web | 3. března 2011 v 16:57 | Reagovat

Tvé články mě baví =) Nejenže to, co píšeš má hlavu a patu, ale parádně se to čte. Ráda se sem budu vracet =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama